Jak si chránit svá stáda?

Neexistuje univerzální řešení, které bude vyhovovat všem farmářům, ale lze vypracovat velmi účinnou kombinaci opatření individuálně. Zde popisujeme nejčastější a nejúčinnější způsoby prevence před útoky šelem.

MOBILNÍ ELEKTRICKÝ OHRADNÍK

MOBILNÍ ELEKTRICKÝ OHRADNÍK

Elektrický ohradník je jedním z nejoblíbenějších a nejúčinnějších ochranných opatření proti velkým šelmám.

Více
PASTEVECKÝ PES

PASTEVECKÝ PES

Pastevečtí psi jsou časem prověření strážci stád a v oblastech s výskytem vlků se stále využívají.

Více
PEVNÝ OHRADNÍK

PEVNÝ OHRADNÍK

Pevné ohrady se běžně používají k vymezení pastvin, kde jsou zvířata po většinu pastevní sezóny.

Více

Příklady z praxe / zkušenosti farmářů

Představujeme chovatele hospodářských zvířat, kteří využívají preventivních opatření, aby ochránili svá stáda před útoky vlků.

FARMA ZVÍŘAT ABERTAMY

FARMA ZVÍŘAT ABERTAMY

  • 3000 ovcí
  • pastva na otevřených pastvinách
  • pastevečtí psi, bača, košáry ze síťových ohradníků
Více
PASTEVECKÝ PES V LUŽICKÝCH HORÁCH

PASTEVECKÝ PES V LUŽICKÝCH HORÁCH

  • 70 ovcí
  • pastva v pevných ohradách
  • pastevčetí psi, bača, košáry ze síťových ohradníků
Více
OCHRANA OVCÍ POD TROSKAMI

OCHRANA OVCÍ POD TROSKAMI

  • 120 ovcí
  • pastva v mobilních lankových ohradnících
  • pastevecký pes
Více

 

Podpora prevence

V Operačním programu Životní prostředí 2021-2027 bylo spuštěno podávání žádostí na preventivní opatření na ochranu hospodářských zvířat před útoky velkých šelem. Jedná se o Specifický cíl  1.6. Posilování ochrany a zachování přírody, biologické rozmanitosti a zelené infrastruktury, a to i v městských oblastech, a snižování všech forem znečištění, Opatření 1.6.1 – Podpora přírodních stanovišť a druhů a péče o nejcennější části přírody a krajiny, 
Aktivita 1.6.1.1 – Péče o přírodní stanoviště a druhy, opatření na podporu ohrožených druhů, Podaktivita 1.6.1.1.2 Předcházení, minimalizace a náprava škod způsobených vybranými zvláště chráněnými druhy živočichů. 
Žádosti je možné podávat do dvou výzev OPŽP - 76. výzvy a 41. výzvy a také do 8. výzvy AOPK OPŽP ZMV v rámci Projektového schématu.
Žádosti je možné podávat průběžně do 31. 10. 2024 (v případě prodloužené 41. výzvy do 31. 8. 2024), realizace podpořených projektů pak musí být dokončena nejpozději do 31. 12. 2029.
 
Odkazy na jednotlivé výzvy: 76. výzva OPŽP: https://opzp.cz/dotace/76-vyzva/, 41. výzva OPŽP: https://opzp.cz/dotace/41-vyzva/, 8. výzva AOPK: https://nature.cz/web/dotace/-/aopk-opzp-zmv-8-vyzva-sc-1.6?redirect=%2Fweb%2Fdotace%2Fopzp-v-prs-aopk-cr.

Co bude možné z OPŽP popořit?

Lze podpořit realizaci širokého spektra opatření, která slouží k preventivní ochraně hospodářských zvířat nebo včelstev před útoky velkých šelem,
a to ze 100 % způsobilých výdajů. AOPK ČR připravila ceník nákladů obvyklých opatření (NOO), který určuje maximální ceny vybraných opatření. Všechny ceny jsou uvedeny bez DPH a včetně nákladů na instalaci.

Pořízení vodivé sítě (bez vlastního zdroje ohradníku)  90 Kč/m
Pořízení a instalace elektrického vodiče (drát, lanko, lano, páska)  15 Kč/m
Pořízení víceřadého přenosného oplocení elektrického ohradníku (drát, lanko, lano, páska)  130 Kč/m
Pořízení pevného oplocení (z pletiva, víceřadé s elektrickým ohradníkem, kombinované)  660 Kč/m
Vybudování košáru (pevného, mobilního) 1 000 Kč/m
Pořízení optických bariér (nevodivá páska, zradidla) (3) 15 Kč/m
Pořízení zdroje k ohradníku včetně příslušenství 17 000 Kč
Pořízení vchodové branky 2 000 Kč
Pořízení přídavného navijáku za traktor pro ohrady 50 000 Kč
Pořízení kolečka s navijákem pro ohrady 22 000 Kč
Pořízení fotopasti 6 600 Kč
Pořízení SMS alarmu 13 000 Kč
Plašič 2 000 Kč
Pořízení psa pasteveckého plemene * 71 500 Kč
Příspěvek na roční veterinární péči o psa pasteveckého plemene 5 000 Kč

Pořízení štěněte psa pasteveckého plemene a jeho výchova do doby upotřebitelnosti se musí vejít do ceny pořízení vychovaného psa. Pořízení psa slouží pro ochranu hospodářských zvířat v dané lokalitě.

Připlatek za ztížené podmínky k základní sazbě (ZS+%)

1. Ochrana proti podhrabání (položeným pletivem) pevného oplocení (z pletiva, kombinované) - navýšení o 5 %

2. Ochrana proti podhrabání u pevného košáru - navýšení o 10 %

Podrobnosti jednotlivých dotačních výzev

8. výzva AOPK OPŽP ZMV
  • Výzva se vztahuje na individuální projekty žadatelů nepodnikajících v odvětví zemědělské prvovýroby (chovu hospodářských zvířat)
  • Celkové výdaje projektu nepřesahují  200 000 EUR (včetně DPH)
  • Minimální výše způsobilých výdajů činí 50 000 Kč
  • Vykazování přímých realizačních výdajů formou zjednodušené metody
  • Nepřímé náklady jsou stanovené paušální sazbou
  • odkaz na výzvu: https://nature.cz/web/dotace/-/aopk-opzp-zmv-8-vyzva-sc-1.6?redirect=%2Fweb%2Fdotace%2Fopzp-v-prs-aopk-cr
76. výzva OPŽP
  • Výzva se vztahuje na individuální projekty žadatelů nepodnikajících v odvětví zemědělské prvovýroby, pokud celkové výdaje projektu přesahují 200 000 EUR (včetně DPH a také na žadatele podnikající v odvětví zemědělské prvovýroby, kteří budou žádat v režimu de-minimis dle Nařízení 1408/2013 (podpora maximálně 20 000 EUR za 3 roky)
  • Vykazování přímých realizačních výdajů jsou u nepodnikajících žadatelů dle skutečnosti, u žadatelů podnikajících zjednodušenou metodou vykazování
  • Nepřímé náklady jsou stanoveny paušální sazbou u obou typů žadatelů
  • Způsobilé náklady jsou již od 1.1.2021
  • odkaz na výzvu: https://opzp.cz/dotace/76-vyzva/
41. výzva OPŽP
  • Výzva se vztahuje na individuální projekty žadatelů podnikajících v odvětví zemědělské prvovýroby v režimu notifikované veřejné podpory (ne podpory de-minimis)
  • Vykazování přímých realizačních nákladů u projektů do 200 000 EUR je formou zjednodušené metody vykazování, u projektů nad 200 000 EUR pak dle skutečnosti
  • Nepřímé náklady jsou u všech projektů vykazovány dle skutečnosti
  • Způsobilé náklady jsou až po podání žádosti o dotaci
  • odkaz na výzvu: https://opzp.cz/dotace/41-vyzva/

----------------------

Hnutí DUHA Šelmy má zkušenosti s přípravou a realizací individuálních i společných projektů OPŽP zaměřených na preventivní opatření. Pokud máte zájem o konzultaci možných opatření nebo kompletní přípravu a administraci projektu, kontaktujte nás na info@ochranaovci.cz.
 

Co dělat při napadení?

 

V případě, že jsou hospodářská zvířata napadena vlkem, rysem nebo medvědem, kteří patří mezi zvláště chráněné druhy, mají chovatelé nárok na náhradu za škody od státu. Zákon č. 115/2000 Sb., o poskytování náhrad škod způsobených vybranými zvláště chráněnými druhy živočichů určuje jmenovitý seznam těchto živočichů a stanoví podmínky, kdy stát proplatí škody těmito chráněnými živočichy. Způsob výpočtu výše škody je uveden ve vyhlášce č. 126/2021 Sb.

Jaké škody stát může hradit?

Zákon pamatuje i na případnou škodu na zdraví a životě člověka nebo na škodu na uzavřených objektech (například ohradách nebo plotech) a movitých věcech v nich umístěných.

Podmínkou však je, že v době vzniku škody byla hospodářská zvířata v uzavřeném objektu nebo elektrickém ohradníku anebo pod přímým dohledem fyzické osoby nebo pasteveckého psa.

Jak postupovat v případě napadení stáda?

1. Kontaktujte orgán ochrany přírody a krajiny

Je v zájmu poškozeného ohlásit událost co nejdříve, nejpozději však do 48 hodin, místně příslušnému orgánu ochrany přírody, aby došlo co nejrychleji k ohledání místa a aby mohly být zdokumentovány případné stopy a pobytové znaky šelem. Místně příslušným orgánem na území CHKO je Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, správa CHKO, na území národního parku správa NP. Na území CHKO Labské pískovce je orgánem ochrany přírody Správa NP České Švýcarsko a na území CHKO Šumava Správa NP Šumava. Mimo tato chráněná území je orgánem ochrany přírody odbor životního prostředí obce s rozšířenou působností. Ve dnech pracovního klidu je možné využít pohotovostní linky Agentury ochrany přírody a krajiny ČR.

2. Zajistěte pobytové znaky šelmy

3. Kontaktujte veterináře

K podání žádosti o náhradu škody je třeba také potvrzení veterinárního lékaře o příčině úhynu zvířete. Není nezbytně nutné, aby veterinární lékař provedl ohledání na místě. Příčinu úhynu může potvrdit z fotodokumentace a/nebo protokolu o šetření, který provedl orgán ochrany přírody.

4. Podejte žádost o náhradu škody

Žádost o náhradu škody se podává ke krajskému úřadu. Tu je třeba podat do 10 dnů od dne, kdy se poškozený o škodě dozvěděl, nejpozději však do 6 měsíců od vzniku škody. V žádosti o náhradu je třeba uvést:

5. K žádosti dále přiložte:

Výše náhrady

Od 1. dubna 2021 platí vyhláška č. 126/2021 Sb. o způsobu výpočtu výše škod způsobených vybranými zvláště chráněnými živočichy, která nahrazuje vyhlášku č. 360/2000 Sb. Nově upravuje způsob výpočtu výše škody způsobené na vymezených domestikovaných zvířatech a psech sloužících k jejich hlídání, na včelstvech, na rybách, na nesklizených polních plodinách a travních porostech, na trvalých porostech a na včelařském zařízení, uzavřených objektech a movitých věcech v uzavřených objektech.

Vyhláška stanovuje způsob výpočtu výše škody velkými šelmami (vlk obecný, medvěd hnědý, rys ostrovid) na vymezených domestikovaných zvířatech a psech sloužících k jejich hlídání. Je do něj nově zahrnuta cena za likvidaci uhynulých kusů (kafilerní služba) v důsledku útoku šelmy, specifikuje se výpočet nákladů na léčbu zraněných zvířat a zohledňuje užitkovost domestikovaných zvířat, a také cena za usmrceného pasteveckého psa či náklady na jeho léčbu.

Kategorie Výše náhrady
Jehňata a kůzlata
do 12 měsíců věku
4 500 Kč/ks
Bahnice a kozy

7 800 Kč/ks

Plemenné bahnice a kozy

15 600 Kč/ks

Plemenný beran nebo kozel
„v odchovu“
13 000 Kč/ks
Plemenný beran nebo kozel 19 500 Kč/ks
Ovce/koza s mléčnou produkcí
(prokazatelně dojené ovce/kozy)
22 000 Kč/ks
Užitkové tele do 10 měsíců věku
- býček
31 200 Kč/ks
Užitkové tele do 10 měsíců věku
- jalovice
19 500 Kč/ks

Vždy však záleží na konkrétním posouzení krajského úřadu. V případě, že vzniklá škoda je vyšší, musí žadatel tuto skutečnost prokázat odborným posudkem.

V případě, že nejsou o vzniku škody pochybnosti, krajský úřad má povinnost škodu proplatit do 4 měsíců od obdržení žádosti. Není-li škoda nebo její výše prokázána, úřad náhradu škody nezaplatí. V případě, že krajský úřad nepostupuje dle žadatele v souladu se zákonem, může se poškozený domáhat přiznání náhrady škody podle tohoto zákona u soudu, a to nejpozději do 1 roku ode dne, kdy příslušný orgán žádost poškozeného o poskytnutí náhrady škody obdržel.

6. Ohlašte zásah vyšší moci na SZIF

Aby poškozený chovatel nepřišel v důsledku poklesu počtu chovaných zvířat o dotace vyplácené Státním zemědělským intervenčním fondem (SZIF), je třeba úhyn zvířat v důsledku přírodních okolností nezaviněných chovatelem ohlásit pomoc formuláře vyšší moci na SZIF.

 
 

Mapy útoků

 

Množství škod na hospodářských zvířatech se zvyšuje s tím, jak se zvětšuje areál rozšíření vlků. Jejich počet v jednotlivých oblastech primárně neovlivňuje množství vlků žijících v dané oblasti, ale především úroveň zabezpečení hospodářských zvířat. Například v okrese Náchod (včetně CHKO Broumovsko) v letech 2016-2018 škody klesají, přestože se zvyšuje počet smeček v oblasti. Nejvyšší škody v roce 2018 vznikly v okrese Litoměřice, kde vlci zabili 145 ovcí, smečka ani pár však v oblasti nebyly potvrzeny.

Následující přehled je sestaven na základě dat, které evidují krajské úřady a Agentura ochrany přírody a krajiny ČR a správy národních parků, ne všechny případy škod však poškození nárokovali k proplacení u krajských úřadů. Data o počtu chovaných zvířat pocházejí od Ministerstva zemědělství. Pokud vás zajímají detailní informace o škodách na úrovni katastrů, podrobnosti najdete na stránkách www.mapa.selmy.cz, spolu s informacemi o potvrzených vlčích teritoriích.

Počty zabitých zvířat

Vlky nejčastěji napadaná domácí zvířata jsou ovce, mezi lety 2016-2018 tvořil jejich podíl na zabitých domácích zvířatech 90-99 %. Kozy byly zabity v 0-5,5 % a telata v 1-5 % případů. Přehled udává následující tabulka:

Druh zabitých
domácích zvířat
Ovce Kozy Telata
2016 223 9 8
2017 223 0 3
2018 376 23 20

Množství zabitých ovcí v jednotlivých okresech

V posledních 3 letech (2016-2018) vlci na ovce útočili celkem v 19 okresech ČR, pravidelně (ve všech 3 letech) útočili v 5 okresech (Česká Lípa, Děčín, Liberec, Náchod, Trutnov) - v nich bylo nahlášeno 50 % všech zabitých ovcí.

Ve většině okresů škody od vlků tvořily desetiny nebo setiny procent z celkového množství chovaných ovcí, jak ukazují následující přehledové mapy. Více než 1 % z chovaných ovcí bylo vlky zabito v okrese Náchod - 1,15 % a 1,03% v letech 2016 a 2017 a v roce 2018 v okrese Litoměřice (2,68 %). V celé ČR se v letech 2016-2018 chovalo 280-286 tisíc ovcí, na úrovni ČR tedy vlci zabili 0,08 - 0,14 % z celkového množství chovaných ovcí.

Poměr škod k počtu chovaných zvířat

Poměr škod k počtu chovaných zvířat

Poměr škod k počtu chovaných zvířat

I když jsou celkové škody způsobené vlky na zabitých zvířatech malé, pro jednotlivé zemědělce jsou škody významné a pouhé finanční kompenzace nejsou ideálním řešením. Proto doporučujeme zejména v oblastech, kde dochází opakovaně ke škodám, realizovat vhodná preventivní opatření. Více informací najdete v sekci Jak si chránit svá stáda a Podpora prevence.

Dlouhodobý vývoj množství škod způsobených vlky na hospodářských zvířatech

Vlci začali útočit častěji na hospodářská zvířata od roku 2016, kdy se rozšíření vlků začalo výrazněji zvětšovat v souvislosti s postupnou expanzí středoevropské nížinné populace. Od roku 2018 se vlci začínají častěji objevovat také v karpatských pohořích na česko-slovensko-polském pomezí.

 

Vývoj počtu hospodářských zvířat zabitých vlky (A), útoků (B) a vyplacených kompenzacích za škody (C, v mil. Kč). Nárůst vyplacených kompenzací v posledním roce je dán z velké části i vyššími jednotkovými cenami, které stát za zabitá zvířata vyplácí.

 

O projektu

 

Web ochranaovci.cz je určen pro všechny chovatele a další zájemce o problematiku konfliktu mezi velkými šelmami a hospodářskými zvířaty. Jeho autorem je Hnutí DUHA Šelmy a spolupracuje na něm s řadou chovatelů v oblastech výskytu velkých šelem, kteří se rozhodli bránit svá stáda ovcí a dalších hospodářských zvířat v rámci současné legislativy.

Chceme inspirovat další zájemce, kteří hledají cesty, jak lze dávný konflikt mezi zemědělcem a vlkem řešit v moderní kulturní krajině. Nabízíme proto přehled nejčastějších metod k ochraně stád a podrobnější popis modelových opatření, která chovatelé v Česku i v zahraničí využívají.

Protože o tématu vlků se často šíří řada dezinformací, cílem webu je především pomoci chovatelům a poskytovat objektivní informace. A to nejen o metodách ochrany, ale i o možnostech financování, správném postupu při vzniku škody, o množství škod v České republice a také o místech, kde vlci nejčastěji útočí.

Pokud byste měli zájem o více informací nebo chtěli představit vlastní způsoby ochrany, napište nám na info@ochranaovci.cz. Budeme rádi web rozvíjet a doplňovat.

Tento web byl spolufinancován Evropskou unií – Fondem soudržnosti v rámci Operačního programu Životní prostředí a Nadací EuroNatur.

 
 

Kontakt

 
Gabriela Roháčová

Konzultace k preventivním opatřením a výskytu šelem

E-mail: gabriela.rohacova@hnutiduha.cz
Tel. 734 597 010

 

Spolufinancováno Evropskou unií – Fondem soudržnosti v rámci Operačního programu Životní prostředí.