První důkazy o postupném pronikání vlků do severních Čech přinesly fotopasti v těsné blízkosti hranic na německé straně šluknovského výběžku v roce 2012. Od roku 2014 se první výhradně česká smečka trvale usadila v oblasti Ralska nedaleko Doks. Škody na domácích zvířatech se častěji v širším okolí začaly objevovat v dalších letech, například v roce 2016 vlci zaútočili na stádo ovcí v Lužických horách. Poškozené chovatelce Haně zprostředkovalo Hnutí DUHA začátkem roku 2018 nákup osmitýdenního štěněte anatolského pasteveckého psa (kangala) z pracovního chovu na Slovensku, ze zemědělského družstva v Brusně v Horním Pohroní (oblast pod Nízkými Tatrami), které chrání svá stáda tradičním způsobem pomocí pasteveckých psů dlouhodobě.
Zkušenosti z Lužických hor ukazují, že využívání pasteveckých psů není zásadní překážkou ani u menších chovatelů v Čechách. Fenka Máša se postupně začlenila do sedmdesátihlavého stáda ovcí, které už druhým rokem trvale stráží. Zpočátku byl problém, že si s jehňaty chtěla až příliš horlivě hrát, dokonce jim okusovala známky na uších. Bylo třeba ji hlídat a nežádoucí chování napravovat, což je časově náročné. Dnes, když už je pes dospělý, se situace zlepšila. Ke konfliktům nedochází ani s dalšími třemi psy na statku, při porodech jehňat nebo s lidmi. Chovatelka žije v turistické oblasti. Před pořízením psa si lidé často zkracovali cestu přes její pastvinu, což se v menší míře děje pořád, ale nedošlo přitom k žádným konfliktům. Některých lidí si Máša nevšímá, na některé štěká. Evidentně ji rozčilují volně pobíhající psi, proti kterým vybíhá, když je vidí u pastviny. Protože se Máša většinou nechová k lidem agresivně, zažila i turisty, kteří nabádali svoje děti, aby si ji přes plot pohladily. Takové chování však není zodpovědné k dětem ani k pasteveckým psům a na tomto poli je určitě třeba více osvěty.
Přestože se od roku 2018 v Lužických horách natrvalo usadila vlčí smečka a dobrovolníci Hnutí DUHA opakovaně našli pobytové znaky vlků v bezprostřední blízkosti zdejších pastvin, hospodářství hlídané anatolským pasteveckým psem slovenského původu zatím neutrpělo žádnou ztrátu. Několikrát, nejspíš právě kvůli přítomnosti vlků, spustila Máša v noci hlasitý povyk a nahnala stádo od lesa blíž k vesnici. Na jaře roku 2020 pracovníci Hnutí DUHA instalovali společně s chovatelkou dvě fotopasti přímo na její ohradník. Už během jednoho týdne se podařilo na fotopast zachytit vlka, který obcházel pastvinu. Na videu je slyšet i urputný Mášin štěkot, který vzbudil majitelku. Máša byla podle jejích slov velmi dlouho neklidná, strkala do ní a chtěla, aby šla pryč. Ovce v tu dobu postávaly na kraji ohradníku u domů, co nejdál od místa, kde se vlk pohyboval. Majitelka věří, že bez tohoto pasteveckého psa by o další ovce už přišla a Mášu si velmi oblíbila. Do budoucna by chtěla odchovat štěňata, aby jedno z nich pomohlo s hlídáním stáda a ostatní mohla nabídnout dalším chovatelům pro snazší soužití s vlky v kraji.
Na závěr jsme poprosili chovatelku o zodpovězení několika otázek, souvisejících s její motivací k pořízení pasteveckého psa a dosavadními zkušenostmi.
Hanko, proč ses rozhodla chránit zvířata zrovna pomocí pasteveckého psa?
Psy mám odjakživa ráda, vždy jsme jich doma měli hned několik. Každý chovatel zvířat by měl zvířata mít rád, ať už jsou to jeho ovce, velký hlídací pes nebo vlk, který se vrací do naší krajiny. Využít psa, který byl po staletí chován přímo k tomuto účelu, mi přijde praktické a přirozené. V oblastech, kde velcí predátoři nikdy vyhubeni nebyli, pastevečtí psi jako například můj kangal efektivně pomáhají pastevcům chránit stáda. Není potřeba vymýšlet nic nového.
Co bys doporučila ostatním chovatelům, kteří hospodaří s domácími zvířaty v místech výskytu velkých šelem?
Určitě bych jim doporučila pořízení dobrého pasteveckého psa z pracovní linie. Podle velikosti stáda zvážit také počet psů, ale za ideální považuji alespoň dva psy i k menšímu stádu ovcí, aby měl pes při obraně zvířat podporu a větší sebevědomí. Doporučila bych jim také zvířata zavírat na noc do menších, dobře zabezpečených síťových elektrických ohradníků spolu se psem, ideálně v blízkosti obydlí nebo alespoň na vzdálenějším místě od lesa.
Jak hodnotíš spolupráci s Hnutím DUHA?
Spolupráci s Hnutím DUHA hodnotím jen pozitivně. Pomohli mi velmi rychle sehnat štěně pasteveckého psa, který se zatím v hlídání stáda velmi dobře osvědčil. Podali mi pomocnou ruku také při hledání dalších chovatelů kangalů, abych mohla nechat Mášu připustit ke krytí a odchovat tak i štěňata. Nedávno mi lidé z Hnutí DUHA zapůjčili i fotopast, kterou jsme společně umístili na ohradník, kam zavírám ovce a noc.
Miroslav Kutal, Kristýna Fridrichová
Spolufinancováno Evropskou unií – Fondem soudržnosti v rámci Operačního programu Životní prostředí.